Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ivan Hlinka

Ivan Hlinka (nar. 26. ledna 1950 v Mostě - zemřel 16. 8. 2004 u Karlových Varů) přezdívaný Šéf byl český hokejista (střední útočník) a klubový a reprezentační trenér

   Hokejovou kariéru začal malý Hlinka už v šesti letech, kdy začal hrát za mládežnický tým Litvínova. Do československé hokejové ligy vstoupil v 16 letech rovněž za litvínovský tým. Současně s hokejovou kariérou vystudoval nejdříve průmyslovku a později Vysokou školu ekonomicko v Praze a současně i obor trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Ve dvaceti letech se stal kapitánem litvínovského hokejového týmu a ve stejném věku také začal hrát za národní reprezentaci. S československým týmem získal Hlinka coby hráč celkem tři tituly mistrů světa: v roce 1972 na šampionátu v Praze, v roce 1976 v polských Katovicích a v roce 1977 v rakouské Vídni. Celkem odehrál jedenáct turnajů na mistrovstvích světa a dva turnaje olympijské (v roce 1972 v japonském Sapporu vybojovali českoslovenští hokejisté bronz a v roce 1976 v rakouském Innsbrucku dokonce stříbro). Hlinka se za reprezentaci zúčastnil celkem 256 zápasů a zaznamenal 132 gólů, v československé lize odehrál 544 zápasů a zaznamenal 347 gólů. Celkovým počtem gólů v lize a reprezentaci je na 5. místě v klubu hokejových střelců deníku Sport. V letech 1977 -1980 byl Hlinka kapitánem reprezentace, v roce 1978 získal Zlatou hokejku. V roce 1981 legálně opustil Československo a odešel hrát do zámořské NHL, kde až do roku 1983 hrál za tým Vancouver Canucks. Po dvou letech se vrátil do Evropy a v období let 1983-1985 působil ve švýcarském týmu EV Zug.Od svého návratu do Československa začal působit jako trenér, nejprve v domovském Litvínově, později v německém Freiburgu.

   Koučem československé reprezentace se stal v roce 1991 a pod jeho vedením národní tým získal v dalším roce bronzové medaile na olympiádě na mistrovství světa. O rok později přivedl ke stejnému úspěchu na mistrovství světa českou hokejovou reprezentaci.V roce 1994 po dvou neúspěšných turnajích reprezentaci opustil a odešel do Itálie (národní tým v tomto roce na světovém mistrovství spadl na sedmé místo, což je jeho historicky nejhorší umístění). V roce 1997 se Hlinka k české reprezentaci vrátil a pod jeho vedením získal tým na mistrovství v Německu bronzovou medaili. Poté začala zlatá éra kouče Ivana Hlinky. V roce 1998 na olympiádě v japonském Naganu získal národní tým samostatné České republiky svoji první zlatou medaili. O rok později se čeští hokejisté stali i mistry světa. Podruhé do NHL odešel Hlinka v roce 2000 jako hlavní kouč týmu Pittsburgh Penguins. Jeho angažmá zde skončilo po několika nepovedených zápasech na začátku dalšího ročníku.V letech 2001–2002 se Hlinka stal generálním manažerem české hokejové reprezentace. Po olympiádě v Salt Lake City Hlinka jednu sezónu trénoval ruský tým Avangard Omsk.Mezinárodní hokejová federace IIHF v roce 2002 uvedla Ivana Hlinku do Síně slávy. V roce 2003 se podílel na dokumentu České televize "Hokej v srdci - Srdce v hokeji". V srpnu 2004 před Světovým pohárem přijal Ivan Hlinka nabídku opět trénovat národní mužstvo. Před začátkem soutěže však zemřel na následky autonehody. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

 

 Zdroj: Wikipedie.cz